Jedná se o druh čaje na pomyslném pomezí mezi černým a zeleným čajem, nutno ale říct, že se více blíží čaji zelenému než černému. Barva listu a nálevu se může lišit podle procesu zpracování.

Listy pro oolong se sklízejí později než pro zelený čaj a okamžitě po sklizni se musí zpracovat. Nechají se zavadnout na přímém slunci a pak se protřásají buď v bambusových koších, nebo podle oblasti třeba na železných plátech. Tím se jemně naruší okraje listů a započne slabší proces oxidace. Pokračuje se v protřásání v kombinaci se sušením, dokud listy jemně nezežloutnou (to se může lišit podle druhu oolongu). Proces oxidace je asi po dvou hodinách ukončen prudkým zahřáním, doba se liší podle toho, jestli chceme, aby se čaj blížil více černému čaji – prodlužování oxidace, nebo zelenému čaji – zkrácení času oxidace. Výsledkem jsou celé listy, které jsou tak typické pro oolongy.

Oolongy se mohou dále dělit na více a méně oxidované, ale podle mě to jen znepřehledňuje rozdělení. Důležité je vědět, že délka oxidace nám určuje základní vlastnosti čaje. Mezi hlavní patří barva nálevu (čím delší oxidace, tím sytější a tmavší barva ), chuť čaje a v neposlední řadě taky množství kofeinu (teninu).

Podle legend co jsem našel na internetu a ani jedné nevěřím :-) , vznikl oolong takto:

Legenda no. 1

„Jednou někde v Číně mnoho let zpátky jeden vlastník plantáže začal sušit čaj, po chvíli jej ale vyrušil černý had a on se natolik polekal, že utíkal domů. Když se po několika dnech vrátil, zjistil, že jeho čaj má zvláštní barvu a je jemně zoxidovaný. Myslel jsi že o svou úrodu přišel, ale když z ní uvařil čaj, zjistil, že nápoj má výbornou a osvěžující chuť.“

Legenda no. 2

„Jednou někde v Číně mnoho let zpátky Wu Liang sušil u své plantáže čaj, když zahlédnul u řeky jelena. Ulovil jej a donesl domů. Byl natolik zabrán do zpracovávání jelena, že zapomněl na jeho čaj. Na druhý den přišel na plantáž a zjistil, že jeho čaj změnil barvu, myslel si, že je čaj zničený a že jej bude muset vyhodit. Bylo mu však jeho čaje líto a tak jej nechal dosušit a později, když jej ochutnal, zjistil, že má krásnou barvu a aromatickou chuť.“

Nutno dodat, že oolong se v Číně překládá i jako černý had nebo černý drak (wu long), takže možné je všechno, ale spíš se jedná o jednu z mnoha vymyšlených legend, které mají Číňané rádi.

Poznámka

V Číně se oolong často označuje jako čaj „modrozelený“, „ žlutozelený“, nejspíš podle barvy nálevu. Samotný název oolong je anglickou zkomoleninou čínského wu Long.